Co říká Zákoník práce
Jakým způsobem se o výpovědi pro nadbytečnost zmiňuje přímo Zákoník práce? Podle § 52, písm. c) Zákoníku práce vám může dát zaměstnavatel výpověď tehdy, pokud se stanete nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
Kdo nesmí dostat výpověď pro nadbytečnost?
Výpověď pro nadbytečnost nesmí dostat zaměstnankyně, které jsou těhotné nebo které zrovna čerpají mateřskou dovolenou. Zákoník práce výslovně zakazuje dát výpověď pro nadbytečnost také zaměstnankyním či zaměstnancům, kteří jsou na rodičovské dovolené nebo jsou v pracovní neschopnosti (tj. na nemocenské).
Výjimkou i v tomto případě je výpověď pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn, která bývá zaměstnavateli leckdy zneužívána. Podle v § 52 písm. a) Zákoníku práce se jedná o případy, kdy zaměstnavatel uvede, že se firma nebo některé její oddělení ruší či stěhuje, a proto je výpověď pro nadbytečnost na místě.
Neplatnost výpovědi
Obdrželi jste výpověď pro nadbytečnost? Právníci radí, že byste měli sledovat, zda váš bývalý zaměstnavatel znovu a v krátké době vaše bývalé místo neobnoví a zda jej následně neobsadí jiným zaměstnancem. V tom případě právníci upozorňují na to, že jde o simulovaný právní úkon a vy byste měli zvážit, zda nepodáte na svého bývalého zaměstnavatele žalobu pro neplatnost výpovědi.
Na co máte právo?
Pokud jste tedy dostali výpověď pro nadbytečnost, platí, že váš pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která trvá minimálně dva měsíce. Máte tedy nárok ještě
nejméně na dva měsíční platy.
Podle Zákoníku práce vám musí náležet také odstupné. Odstupné by vám měl přitom váš bývalý zaměstnavatel vyplatit po skončení pracovního poměru, a to v nejbližším výplatním termínu.
Pravidla pro stanovení odstupného
Chcete vědět, na jakou výši odstupného máte vlastně nárok? Zákoník práce říká, že minimální výše odstupného musí být stanovena podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele.
Výši odstupného počítáme takto:
Počet odpracovaných let |
Výše odstupného |
Méně než 1 rok |
1násobek průměrné měsíční mzdy |
Alespoň 1 rok a méně než 2 roky |
2násobek průměrné měsíční mzdy |
Alespoň 2 roky |
3násobek průměrné měsíční mzdy |
Nevyplacení odstupného
Co ale dělat, když vám váš zaměstnavatel odstupné nevyplatí? Jestliže jste si jistí toho, že máte na odstupné ze zákona nárok, rozhodně nedávejte ruce do klína. Zkuste se raději obrátit na nejbližší oblastní inspektorát práce, který by se měl pokusit váš problém vyřešit.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti
Pokud vám váš bývalý zaměstnavatel vyplatí odstupné, počítejte s tím, že nebudete mít ihned nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jestliže máte nárok na odstupné – a je jedno, že vám třeba ještě nebylo vyplaceno – nebudete po odpovídající dobu (1 měsíc, 2 měsíce či 3 měsíce) dostávat podporu v nezaměstnanosti. Nárok na podporu v nezaměstnanosti budete mít tehdy, až uplyne doba, kterou pokrývá odstupné.