Personalistovi prý ušetří čas, zájemci o práci stres. Grafologické posudky mají zaměstnavatelům usnadnit výběr pracovníků. Za cíl si kladou odhalit pisatelovy pracovní, výkonové a sociální charakteristiky i případnou nezpůsobilost uchazeče o zaměstnání. Rozbory písma budí mezi personalisty nedůvěru, podle grafoložek Evy Leitnerové a Heleny Bakové jsou ale stejně spolehlivé jako
psychometrické či osobnostní testy.
Grafologovi stačí stránka
Čím více materiálu včetně kreseb má grafolog k dispozici, tím lépe. „Vhodné jsou spontánně vzniklé rukopisy, například dopisy, u nichž se pisatel zaměřuje na obsah místo na vnější formu,“ uvedla Baková. Některé informace o autorovi potřebuje grafolog znát dopředu – patří mezi ně věk, pohlaví, povolání nebo zdravotní stav v případě, že může ovlivnit podobu písma.
Podle Leitnerové dokáže grafologický rozbor odhalit údaje, které není možné zjistit za pomoci dotazníků, testů osobnosti ani rozhovorů. Některé druhy psychologického testování může grafologie doplňovat. Kromě zaměstnavatele může být analýza prospěšná i samotnému uchazeči. „Někdy mu pomůže práci získat, jindy jej ochrání před nerealistickými očekáváními či nároky na sebe sama,“ sdělila Leitnerová a vysvětlila, že zájemce o práci může postrádat některé povahové rysy vhodné pro profesi, o niž se uchází.
Personalisté rozborům písma nevěří
V žádné z pěti oslovených personálních agentur grafologické rozbory nepoužívají. „Jde o poměrně přežitou techniku v době, kdy máme k dispozici nástroje psychometrického testování,“ popsala pracovnice společnosti
Grafton Jitka Součková. Podle Hany Hanzlíkové z
ITjobs nejsou grafologické analýzy dostatečně spolehlivé a přesné. „V této metodě nevidíme žádnou přídatnou hodnotu,“ komentovala Hanzlíková.
České grafoložky jsou opačného názoru, i když kvalita rozboru podle nich závisí na profesionalitě konkrétního analytika písma. „Pokud je metoda v rukou dobrého grafologa, může říci mnohem více než celá baterie psychologických testů,“ popsala Leitnerová a dodala, že rozbory písma jsou navíc levnější. Baková uvádí, že existuje několik metod rozboru písma, z nichž některé nevedou k hodnotným výsledkům. Vypovídající podle ní není například znaková grafologie, jejíž extrémní podobu tvoří grafologická abeceda přiřazující fixní vlastnosti dílčím částem písma.
Co z písma vyčíst nelze?
Některá fakta o člověku grafologové z písma nezjistí. Patří mezi ně například kalendářní věk, pohlaví, sexuální orientace, IQ nebo
dosažené vzdělání. Utajeno zůstává i specifické nadání a chování v konkrétních situacích. Upravuje-li člověk vědomě vlastní písmo, aby o něm vypovídalo něco, co si sám přeje, měl by dobrý grafolog jeho pokus odhalit. „Pokud si není dostatečně jist, nesmí se pouštět do spekulací. Vždy je možné zakázku odmítnout nebo sdělit její omezení,“ zakončila Leitnerová.
