Život s autorskými honoráři, část 1

9. 10. 2014 | Lukáš Visingr
Rubrika: Podnikání, Práce | Doba čtení: 2,5 minuty

Mzda podle pracovní smlouvy, faktury OSVČ (osob samostatně výdělečně činných) či peníze za dohody o provedení práce nepředstavují jediné způsoby výdělku. Mezi ty nejvíc používané a nejzajímavější se řadí tzv. autorské honoráře. Jedná se o speciální typ příjmů, jenž (pokud se dodržují jistá ustanovení) podléhá zvláštním ustanovením ohledně daní a odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Jelikož patřím mezi ty, pro koho jsou honoráře hlavním způsobem obživy, nabízím vám pár postřehů a zkušeností na toto téma.

 
O autorských honorářích nás poučí zejména zákon o právu autorském (zákon č. 121/2000 Sb.) a o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.). První z nich určuje, že toto právo pokrývá díla literární, jiná umělecká, jakož i vědecká a další, pokud jsou výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora, vyjádřené v objektivně vnímatelné podobě. Tento zákon vyjmenovává také práva autora, která se týkají zveřejnění, užívání a dalšího nakládání s dílem.
 

Do 10 000 Kč měsíčně u jedné redakce není třeba živnost ani dohoda

Samotné honoráře pak definuje zákon o daních z příjmů, zvláště jeho § 7, kde je třeba věnovat pozornost především odstavci 2, písmeno a) a odstavci 6. Z nich vyplývá, že odměny autorům za jejich díla NEJSOU příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, když úhrn příjmů od jednoho plátce nepřesáhne částku 10 000 Kč měsíčně. Dříve šlo o 7 000 Kč, a navíc bylo psáno, že jde o příspěvky do televize, rádia, novin a časopisů. Chyběly tedy články zveřejněné na internetu, byť v praxi se s nimi většinou zacházelo stejně.
 
Oním „plátcem“ je ten, kdo dílo u autora objednává, následně je přebírá a publikuje a nakonec autora odměňuje, prakticky tedy většinou redakce příslušného média. Zásadní je však to, že se příjmy od různých plátců nesčítají, takže můžete klidně obdržet od deseti redakcí každý měsíc po deseti tisících hrubého, ale stále jde o honoráře v onom „zvláštním režimu“. Pokud by však některý z nich činil 10 001 Kč a víc, už jde o příjem OSVČ, jenž tak podléhá všem pravidlům, která se standardně týkají příjmů všech ostatních živnostníků.


15% daň odvádí redakce a autor se o nic nestará

Honoráře „pod deset tisíc“ se zdaňují podle § 36, odstavec 2, písmeno t), jenž je zařazuje mezi příjmy, jež jsou zdaněné tzv. srážkou. Prakticky to znamená, že plátce (redakce) odvádí každý měsíc státu 15 % z hrubé odměny (tj. z oněch max. 10 000 Kč), autor dostává svých 85 % a je hotovo. Vzácný příklad efektivního výběru bez zbytečné byrokracie, neboť honoráře se potom neuvádějí ani v daňovém přiznání fyzických osob. Pdobně fungují také příležitostné příjmy.

Je proto nezbytné si výši honorářů „udržet“ pod oním limitem, protože jinak by z toho vznikla řada komplikací. Onen „zvláštní režim“ se zpravidla odráží také ve formě ujednání spolupráce autora a redakce. Nebuďte tedy překvapeni, že to je nejčastěji „čestné slovo“, tedy pouze ústní dohoda (autor dodá text, redakce pošle na účet honorář), jen ve vzácných případech se uzavírá např. rámcová dohoda o dlouhodobé spolupráci.
 

Kolik dostávají autoři za svoji práci v českých redakcích?

Nabízí se patrně otázka, jaká je reálná výše honorářů v Česku a jestli se jimi lze „uživit“. Snad bude lepší odpovědět nejprve na tu druhou: Ano, ale musíte pracovat pro více médií současně. Odpověď na první otázku zní tak, že jsou to zpravidla stokoruny (cca 400 až 800 Kč hrubého) za tiskovou stranu v časopisu (ta mívá nejčastěji okolo 4000 znaků, tj. asi podobně jako tenhle text) nebo za několikaminutový výstup v rozhlase či televizi. Z každé redakce proto nanejvýše jen pár tisíc (nezapomeňte, max. 10 000 Kč hrubého, tedy 8 500 Kč čistého), avšak pokud vám zaplatí třeba pět redakcí, nevypadá to tak špatně, že?
 

Perlička na závěr:

Říká se, že ono zvláštní ustanovení navrhnul do zákona o daních z příjmů bývalý prezident Václav Havel, údajně coby „odměnu“ novinářské a umělecké scéně za angažmá v protikomunistickém disentu. Ať už je to pravda nebo ne, každopádně se jedná o velice efektivní způsob výdělku. Ve druhé části textu se podíváme na to, jak se tento „zvláštní režim“ odráží v placení zdravotního a sociálního pojištění.

Na podobné téma

Mileniálové a jejich odlišný pohled na práci: Co je pro ně nejzásadnější?

Kde vzít zkušenosti při studiu na Ekonomicko-správní fakultě

Tipy na zvýšení pracovní produktivity II

Ředitel Televizního studia Brno chystá stáže pro studenty