Absolvent má po vysoké škole hned několik možností. První je pokračovat ve studiu, jenže to problém s hledáním práce nijak neřeší, jen oddaluje. Druhou možností je přihlásit se na úřad práce a čekat, co se stane. Ani to nepovažuji za šťastné. Jenže co když se nedaří ani při aktivním hledání práce? Stále není vše ztraceno.
Moje první úvaha směřovala k zaječím úmyslům a útěku do zahraničí. Kolik už jsem četla příběhů, jak se člověk od píky propracoval skoro na milionáře. Je tu ale jeden velký problém. Já chci zůstat doma a najít si práci v regionu. A ani několik neúspěchů mě nemůže odradit. Odjet do zahraničí znamená začínat u nádobí, v sadech, na farmách či v lepším případě pohostinství. A kvůli tomu jsem nestudovala. Navíc je to opět jen oddalování problému s hledáním práce doma.
Druhou možností je to prostě vzdát, nastoupit k pásu, za pokladnu nebo jako servírka a zanevřít na veškeré sny, schopnosti a vzdělání. To bych asi nevydržela. Vidím v tom krajní možnost přežití v případě, že by se opravdu dlouho nedařilo.
Z depresivní nálady mě nakonec dostala myšlenka na vlastní projekt a živnostenský list. Stejně už pracuji pro několik různých projektů, zatím jen brigádně. Tak proč si z toho neudělat oficiální práci. Novinářka na volné noze. Zní to pohádkově, jenže doba je zlá a já zatím nejsem úplně zoufalá. Naštěstí mě díky nastávajícímu manželovi a jeho skvěle placené práci nehrozí ani vystěhování z bytu, ani hladomor.
Asi nejlákavější je pro mě představa vlastního zpravodaje Turnovska. Velká škoda pro mě a velké štěstí pro mé město je, že už tu jeden takový existuje. Turnovsko v akci pokrývá skvěle dění v našem nevelkém Turnově a okolí, takže prostor pro další takový projekt jaksi chybí. S myšlenkou založit si alespoň regionální nezávislý blog si hraju pořád. K tomu ale potřebuju nejdřív práci, která mě bude živit.
Smyslem dnešního dílu je upozornit všechny zoufající absolventy, že ani při marné snaze není nic ztraceno. Chce to jen mít vizi a neustále uvažovat o jiných možnostech. Jednou ta vysněná práce přijde. Když ne, tak všichni společně zariskujeme a začneme dělat na něčem vlastním. Hlavu vzhůru!